Hrozby a naděje 5/7

Hrozby a naděje 5/7

7.3.2016 10:52:31

 Rodina, její uznání a podpora

 

Proč by měla být rodina preferována ? Je to ještě moderní ? A co manželství ? Relativizace všehomíra ve společnosti působí spíš proti zavedeným institucím. Podívejme se tedy na roli  a důležitost funkce rodiny i v tomto 21. století pro udržení harmonie a řádu v lidském společenství. 


 

 Rodiny jsou historicky základními buňkami každé zdravé společnosti. Pouze v rodině se může vytvořit společenství různých generací, v němž paměť minulosti žije v přítomnosti a zůstává otevřená budoucnosti.

Proto také v přijaté Všeobecné deklaraci lidských práv z roku 1948 bylo zakotveno: „ Rodina je přirozenou základní jednotkou společnosti a má nárok na ochranu ze strany společnosti a státu.“ ( Článek 16.3 ) Podobně si jednotlivé státy zakotvily ochranu rodin do svých ústavních zákonů.

Rodina je výsadním prostředím, kde se každá osoba učí lásku dávat a přijímat. Je nezastupitelná pro osobní vyrovnanost a výchovu dětí.

Budoucnost lidstva závisí na rodinách. Člověk, rodina – jsou neuralgickým středem společnosti. Tyto zásady jsou vepsány do samé lidské přirozenosti a proto jsou celému lidstvu společné.

 

Prozíravá prorodinná politika vlád a států vnímá rodinu jako základní stavební kámen zdravé společnosti. Prohlubuje uvědomnění důležitosti rodiny ve společnosti pro přirozenou reprodukci a zachování populace. Státní prorodinná politika také vnímá ochranu lidského života ve všech jeho fázích, od početí po přirozenou smrt. Rodina založená na manželství představuje světové dědictví, základní společenské zřízení.

Z právního pohledu je manželství muže a ženy institucí přirozeného práva, proto také vlády je mají chránit. Instituce manželství tím náleží do kontextu spravedlnosti a  mezilidských vztahů.

 

Nebezpečím pro instituci rodiny je světově se šířící genderové hnutí, které prosazuje  zrovnoprávnění klasické rodiny s jinými formami soužití.

Na světové konferenci OSN o ženách v Pekingu v roce 1995 bylo feministickým hnutím prosazováno zrovnoprávnění heterosexuality s dalšími formami svazků, a v této oblasti úplné rovné postavení mužů a žen. Má i nastolit absolutní rovnost a zakázat jakékoli rozlišování mezi muži a ženami a různými jinými formami sexuality.

Pojem genderové identity rozmělňuje úlohu otce a matky v rodině a nahrazuje jej pojmy rodič 1 a rodič 2.

 

Svůj závěr na této konferenci zformulovala i „rodinná koalice“ do opozičního postoje, kde se uvádí: „Pekingská akční platforma je přímým útokem na hodnoty, kulturu, tradice a náboženské přesvědčení velké většiny světové populace. Postrádá úctu k důstojnosti člověka, snaží se zničit rodinu, ignoruje manželství, devalvuje mateřství.“

Při vnímání jinakosti jedinců a jejich sexuální orientace zaručuje většina zemí dostatečně jejich práva ve společnosti, ale není možné další lidské svazky legislativně svázat, s poskytováním mimořádné ochrany státu, a povýšit je na úroveň klasického manželství s výchovou dětí. Nespravedlnost ve vztazích obou pohlaví, která v některých zemích stále ještě existuje, nemůže být napravena odstraněním odlišných vlastností muže a ženy. Pouze heterosexualita je podmínkou existence lidského rodu, z ní vychází manželství i rodina.

 

Navzdory veškerému odporu se už dvacet let genderová politika úspěšně prosazuje po celém světě, jak na úrovni OSN, Evropského parlamentu i na národních úrovních jednotlivých zemí.

Proto je třeba velké obezřetnosti k postupnému rozmělňování historických kulturních tradic a devalvaci lidské přirozenosti.

Je nadějí, že i tyto rádoby trendy se dají postupně měnit trpělivou a vážnou veřejnou diskuzí, což bude další velkou úlohou odborné veřejnosti a zákonodárců, jakož i potřebnou širokou diskuzí ve společnosti.

 

Ing. Jaroslav Šula                                                                  19. 2. 2016

 

 

 
Sdílet článek:Přidat k Yahoo Bookmarks Přidat k Facebook Přidat k Delicious Přidat k Twitter Přidat k StumbleUpon Přidat k MySpace Přidat k Google Bookmarks

Nejčtenější články